V neděli se konalo protestní shromáždění Milionu chvilek na Letné. Co člověk, to jiný důvod k účasti. Scénář ale stejný jako kdysi. Stejné nástroje a postupy. Kavárenští umělci, co od vlády inkasují miliony (p. Mádl), se zase staví lidem na oči. Politici za zenitem, znovu bažící po moci.
Četl jsem řadu opravdu nezávislých a fundovaných názorů na požadavky hnutí Milion chvilek. Většinou se shodovaly, že jsou mnohdy i právně nesmyslné. Jistě, v demokracii je zakotveno i právo shromažďovací a svoboda slova, nechť se lidé svobodně vyjadřují.
Problém s ministryní Benešovou je zjevně zástupný. Kdyby u nás docházelo k likvidaci nezávislosti justice (jako v Polsku), věcí by se jistě zabýval EP (jako Polskem). Proč se tedy hnutí neobrátí se žádostí o řešení této věci na Brusel? Vždyť Piráti dokázali, že v Bruselu škodit umí. Neudělají to, protože by se jim tam jen vysmáli. Za vším se však skrývá něco horšího. Vliv zahraničního kapitálu a mocenských skupin, kterým není zásadový postoj vlády a prezidenta vhod. Rozděl a panuj, jak říkali kdysi jezuité. A počínající majdanizace společnosti tomuto záměru lidí ukrytých za panem Minářem vyhovuje.
Existují i jiné názory. Už žádné další prolamování Benešových dekretů. Odmítají snahy KDU-ČSL u nás domestifikovat sudetoněmecký landsmanšaft. Mnohým vadí právní kličky kolem pánů Bakalů, Rittigů, Janoušků. Tam, pane Mináři, hledejte selhání naší justice. A kruh se zvolna uzavírá. Zase Kalouskové, Schwarzenbergové, moravský tandem Fiala – Stanjura. A teď se za TOP 09 chystá kopat další šlechtic, pan Czernin. Je to náhoda.
Prý tichá voda břehy mele. Sudeťáci či církve se těší na převzetí dalších nemovitostí a polností. Firem i občanů. Zatím skrytě skupují volné objekty v Sudetech. A nejen tam. Nechceme shromáždění landsmanšaftu v Česku, žádný Hrubý Rohozec, žádné další prolamování dekretů! Patrné jsou snahy o likvidaci českého potravinářství či masného průmyslu. Ti lidé v neděli na Letné asi netuší, že byli poněkud zneužiti. A kdo navíc zaznamenal podivná gesta rukou pana Mináře, opětované lidmi z davu, jistě ví své. Jak z toho? Jednoduše. Lidi, choďme volit, pošleme tak zmíněné pány do prázdna politické nicoty. Už dokázali, že nic (dobrého) nedokážou. Važme si naší bezpečnosti a prosperity. S lidmi typu Banga, Basiková, Mádl či Klus nic nedokážeme.
Ani stokrát opakovaná lež se, pánové, nestane pravdou. Na závěr mě napadá citát Julia Fučíka: „Lidé, bděte!“ Už jste si totiž jednou naběhli, dodávám.