Aktuálně

Už léta říkám svému příteli: Josefe, pořiď si na ten tvůj kolchoz vlastní vrtanou studnu! A bych ho přiměl k rozhodnutí, s trochou, ale jen s trochou nadsázky mu argumentuji s tím, že to nebude dlouho trvat a kvalitní voda bude nejen u nás, ale na celém světě dražší než ropa. Žel zatím mě nevyslyšel, a tak si bude muset v případě, že se rozhodne nyní, řádně připlatit, přičemž se řádně prohne.

Jaké že to máme v čele státu, obou komor Parlamentu, ale i ve vedení politických stran duševní naháče jsme se mohli přesvědčit po nedávno skončených předčasných volbách do Národní rady Slovenské republiky.

Kdo pozorně sledoval informace prorežimních médií okolo 85. výročí podepsání hanebné Mnichovské dohody, která se stala počátkem rozbití Československa a potažmo následného rozpoutání nejničivější války v dějinách lidstva, musel konstatovat, že si počínaly jaksi vlažně; stejně tak to platí i o představitelích státu.

Když jsem si před časem v Naší pravdě vyměnil s Mirkem Prokešem názor na současné Sudetoněmecké krajské sdružení a jeho 73. sjezd, nečekal jsem takovou odezvu, a to i z toho důvodu, že lidí, které to zajímá, zřejmě nebude mnoho a pamětníků je již ještě méně. Jsem upřímně rád, že jsem se mýlil.