Má radnice usilovat o oživování prázdných domů? A jakými způsoby?

28. 7. 2018

(otázka srpnové Osmičky)

Nejde jen o prázdné domy

Prázdné domy bych rozdělil na tři základní kategorie. Domy, které jsou prázdné nebo zčásti prázdné z toho důvodu, že nejsou vyjasněné majetkové vztahy, na domy, které jsou prázdné, protože někomu patří, přičemž je má majitel z jakýchkoliv důvodů jako jakousi pojistku do budoucna nebo nemá finance na to, aby dům opravil. Dále jde o domy nebo objekty, které jsou sice prázdné, ale majitelé do nich nechtějí investovat jen proto, protože by je nebo pozemek, na kterém stojí, rádi proměnili v nějaký výnosnější projekt, například dvacetipatrový dům s čtyřmi sty byty, kdy by se jeden menší byt neprodával pod pět až šest milionů korun.

Jak z toho ven? Radnice Prahy 8 se už v minulém roce začala zbavovat domů, které vlastnila jen zčásti, a byly pro ni zjevným finančním břemenem. Za odhadní ceny je prodala dalším vlastníkům. Opozice sice tento krok kritizovala, ale podle mého názoru byl jednodušší a levnější než nekonečně se táhnoucí spory, kdy nikdo z majitelů bez souhlasu toho druhého nemohl prakticky nic.

V druhém a třetím případě lze těžko komukoliv cokoliv nařizovat, když na něj nemám zákonnou páku. Jen se podívejme na bývalá kina Dukla a Ládví, na chátrající nákupní centra, která v sedmdesátých a osmdesátých letech řada z nás pamatuje jako upravené a užitečné objekty občanské vybavenosti a kulturního života. Zkrátka občané i zastupitelé by často chtěli, ale zatím není znám způsob, jak se domoci toho, aby radnice, která není vlastníkem, mohla rozhodnout, k čemu který objekt využít, zda jej zrekonstruovat nebo zbořit a na jeho místě vybudovat stavbu, která by byla lidem ku prospěchu.

Je to tak správně?

Autor: 
Zdeněk Nagovský, zastupitel MČ Praha 8 za KSČM
Zdroj: 
OV KSČM Praha 8