hledání

Akce

 
V Bruselu
Návštěva Bruselu s Jiřím Mašťálkou, 2016. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
Pamětní deska
Pietní akt na Kobyliské střelnici, 2016. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
před úřadem MČ Praha 8
Slavnost Haló novin, 2015. Letos 25 let Haló novin. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
před úřadem MČ Praha 8
Návštěva delegace ze slovenské Prahy a dalších obcí okr. Lučenec. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
památník
Zájezd OV KSČM Praha 8 do Dachau a Mnichova, 2015. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
V. Filip
70 let vítězství nad fašismem, pietní akt na Olšanských hřbitovech 9. května 2015. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
1. Máj
1. MÁJ 2015. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
Budéva EP
Demonstrace proti americkému vojenskému konvoji, Václavské náměstí, 28. 3. 2015. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
Budéva EP
Návštěva Evropského parlamentu s ing. Kohlíčkem. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
mdž
MDŽ 2014. Celou fotogalerii naleznete zde.
 
konference
Obvodní konference 2013. Celou fotogalerii naleznete zde.

Kontakt

OV KSČM Praha 8
Světova 474/8
180 00 Praha 8 - Libeň

tel:725 646 008

     734 430 327

email: ov.praha8@kscm.cz

 

 

 Náš kanál na YOUTUBE:

 

youtube

 

Statistika návštěvnosti

Naše webové stránky od 1. 10. 2008 navštívilo již 351 706 lidí.

 

KSČM na Praze 8Historie

Historie

2. 2. 1943 – Rudá armáda porazila fašisty u STALINGRADU, 6. německá armáda kapitulovala (Paulus)
3. 2. 1955 – Prezident ČSR A. ZÁPOTOCKÝ vydal prohlášení o zastavení válečného stavu s Německem
4. 2. až 11. 2. 1945 Jaltská konference
4. 2. 1931 – policie napadla průvod nezaměstnaných u Duchcova (4 účastníci zabiti, 4 zraněni)
5. 2. 1942 – formovaly se čs. Vojenské jednotky v Buzuluku pod vedením Ludvíka SVOBODY
7. 2. 1862 –   se narodil František ŠKROUP, autor melodie české hymny Kde domov můj (+ 3. 6. 1901)
10. 2. 1878 – se narodil prof. Zdeněk NEJEDLÝ, český historik, hudební vědec, ministr (+ 9. 3. 1962)
10. 2. 1962 – zemřel Max ŠVABINSKÝ, český malíř a grafik (* 17. 9. 1873)
12. 2. 1900 – se narodil Vasilij Ivanovič ČUJKOV, maršál SSSR (* 18. 3. 1982)
14. 2. 1945 – Americké letectvo bombardovalo Prahu a jiná místa, zasaženy obytné čtvrti a zničeny
                      desítky cenných historických objektů
15. 2. 1958 – zemřel český básník, bard slezského lidu Petr BEZRUČ (* 15. 9. 1867)
15. 2. 1980 – zemřel český spisovatel Rudolf KALČÍK, mj. autor Krále Šumavy (* 13. 9. 1923)
17. 2. 1853 – se narodil český básník a dramatik Jaroslav VRCHLICKÝ (+ 9. 9. 1912)
18. 2. 1929 – na V. sjezdu KSČ do čela strany byl zvolen Klement Gottwald
18. 2. 1895 – se narodil Semjon Konstantinovič TIMOŠENKO, maršál SSSR (* 31. 3. 1970)
21. 2. 1947 – byla obnovena olomoucká univerzita jako Univerzita Palackého
22. 2. 1948 – ustaven Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP)
22. 2. 1948 – Sjezd závodních rad ROH, vyhlásil generální manifestační válku
23. 2. 1903 – JULIUS FUČÍK, komunistický novinář, 8.9.1943 popraven v Berlíně
24. 2. 1830 – se narodila Karolína SVĚTLÁ, česká spisovatelka (* 7. 9. 1899)
25. 2. 1948 – VÍTĚZSTVÍ PRACUJÍCÍHO LIDU, projev K. GOTTWALDA na Václavském náměstí
26. 2. 1869 – se narodila Naděžda Konstantinovna KRUPSKÁ, manželka V.I. Lenina (+ 27. 2. 1939)
28. 2. 1946 – schváleny dekrety prezidenta Dr. Edvarda BENEŠE



Vzpomínka na Lidice
autor: Petr Vilím

Letos uplyne 75 let od vypálení Lidic. Podívejme se proto do historie.

Kronikáři uvádí vznik okolo roku 1300. Založena byla pražským měšťanem Pavlíkem. Nejstarší veřejnou stavbou byl kostel sv. Martina (1352), zničen za husitských válek a po té obnoven. Za zmínku také stojí budova školy z roku 1713. Měla jednoduché ústřední topení a byla patrně první takto vybavená škola v Čechách. Roku 1824 vystavěna nová jednopatrová škola. Tak si poklidným životem hornicko-hutnická vesnice žila a do roku 1942.

Z rozhodnutí londýnské vlády byl 27. května 1942 spáchán atentát na Reinharda Heydricha. Přinesl tehdy události, které vzrušily celý svět. Stanné soudy pracovaly naplno a začalo fašistické běsnění. Pátralo se po atentátnících a jejich pomahačích. Spolumajitel slánské továrny zadržel dopis jedné zaměstnankyně a upozornil na něj kladenské gestapo, které si dalo dopis do spojitosti s rodinou Horákových z Lidic. Jejich syn byl příslušníkem čs. zahraničního vojska ve Velké Británii. Přesto,že vyšetřování ani domovní prohlídky nic neprokázaly a nebyly nalezeny žádné důkazy Němci potřebovali vykonat akt pomsty. 10.čevna 1942 byly Lidice vypáleny, muži popraveni,ženy poslány do koncentračních táborů a děti dány do převýchovy.

Co následovalo všichni dobře víme, perzekuce a popravy lidí kteří byť jen slovem schvalovali atentát nebo vzniklo pouhé podezření, že by spolupracovali s atentátníky, nebo se dokonce podíleli na jech přechovávání a ukrývání.

 


→ celý článek
autor: Pavol Suškozdroj: www.kss.sk
Historická bitka pod Moskvou začala na úsvite 5. decembra 1941. Vtedy vojska ľavého krídla Kalininského frontu /veliteľ generálplukovník Konev/ naniesli silný úder na pozície nemeckej fašistickej armády.
.
V nasledujúce ráno, spolu s leteckými zväzmi udreli na nepriateľa taktiež nečakane útvary a zväzky Západného frontu /veliteľ armádny generál Žukov/ a Juhozápadného frontu /veliteľ maršal Timošenko/. Takto sa pred 70 rokmi začal historický protiúder Červenej armády pod Moskvou, na celkovej dĺžke frontu okolo 1000 kilometrov.
.
Je treba pripomenúť, že od napadnutia Sovietskeho zväzu 22.júna 1941 nemecké fašistické vojska pomerne rýchle obsadzovali jeho územie a postupovali do hĺbky. Využívali na to moment prekvapenia z napadnutia krajiny, ale aj svoju momentálnu prevahu v silách a prostriedkoch ktorými disponovali. V snahe o čo najrýchlejšie dosiahnutie víťazstva usilovali o obsadenie významných priemyselných centier, zdrojov surovín a významných miest, predovšetkým hlavného mesta Moskvy.
.
Na druhej strane však vďaka hrdinskému odporu Sovietskej armády, ale aj občanov ZSSR sa jeho sily významne oslabovali. V septembri 1941 straty nemeckej armády dosiahli už viac ako 500 tisíc. To bolo viac ako za 22 mesiacov vojny, počas ktorej nemecká fašistická armáda dobyla takmer celú Európu a stratila takmer 300 tisíc osôb.

→ celý článek
autor: Petr Vilím
28 září, Den české státnosti nebyl jen dnem oslav, ale i dnem vzpomínek na četaře SNB Jaroslava Honzátka který byl zavražděn. Toho dne roku 1951 byl pod záminkou fingované dopravní nehody vylákán ze služebny SNB v Čelákovicích Ctiradem Mašínem a Milanem Paumrem. Tito Honzátka omámili a sebrali klíče od místnosti kde byli uloženy zbraně. Jelikož si vrazi všimli, že jsou pozorováni Ctirad Mašín četaře Honzátka podřízl skautským nožem protože se obávali, že by mohl pachatele popsat a překazit tak jejich plány na útěk do zahraničí.
Četař SNB byl in memoriam povýšen do hodnosti vrchního strážmistra. Jeho ostatky spočívají na obecním hřbitově v obci Zápy, nedaleko od Brandýsa nad Labem.
Vrazi nabyli nikdy potrestáni, naopak jejich hanebný čin je po roce 1989 vychvalován a vrahům pánové Topolánek a Vondra udílejí medaile

autor: Petr Kračmar

V dnešním buržoazním, mafiánském systému můžeme velmi často slyšet oslavování a chválu na prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Masaryka nazývají „zakladatelem samostatného Československého státu“ a „Otcem vlasti“ všechny politické buržoazní strany, podporující kapitalismus, od konzervativců přes národní socialisty až po sociální demokraty. Všechny tyto strany mají „plnou hubu“ Masarykova jména a jeho myšlenek. Ve sdělovacích prostředcích, při školní výuce, je nám vnucován názor, že T. G.Masaryk byl „Otcem vlasti“ a jedním z největších Čechů v našich dějinách, že to byl člověk téměř bezchybný, že za jeho vlády byla československá buržoazní republika téměř bezchybná a její občany nesoužily žádné problémy. Masarykovi je tedy budován kult osobnosti, jsou zveličovány jeho zásluhy a naopak přehlíženy a zapomenuty jeho zásadní chyby. Méně se už totiž mluví o tvrdé perzekuci, především proti komunistům, ale i sociálním demokratům, odborářům, levicovým intelektuálům, levicovým legionářům a řadovým dělníkům za první republiky, o nezajištěných základních existenční potřebách pro značnou část československé společnosti, o zaostalém Slovensku či o dopadech světové hospodářské krize na životní úroveň československých pracujících.

Buržoazní systém a jeho antikomunistická propaganda nabízí české veřejnosti a především mladé generaci pouze jeden pohled na T. G. Masaryka a první.republiku. A to je právě pohled mocných a bohatých, pohled úzké menšiny naší společnosti - buržoazie. Jenomže kdyby se česká veřejnost a mladá generace více zajímala o Masarykovu první republiku, tak by zjistila, že ten „tatíček Masaryk“ zase nebyl takový dobrák, jak se na každém kroku povídá.


→ celý článek
autor: Petr Vilím

Na základě dohody spojenců z 8. srpna 1945 v Londýně byl ustanoven tribunál pro stíhání válečných zločinců. Soudní líčení bylo zahájeno 20. listopadu 1945 a trvalo do 1. října 1946.

Proč zrovna Norimberk a ne Berlín? Norimberk byl zvolen pravděpodobně proto, že byl ideologickým centrem NSDAP, kde se vytvářely norimberské zákony a byly pořádány každoroční sjezdy, dále pak proto, že norimberský Justiční palác zůstal jakoby zázrakem zcela nepoškozen od spojeneckého bombardování a navíc byl v americké zóně.

Obžaloba byla vznesena 6. října 1945 a vlastní proces nad 22 hlavními obžalovanými začal 20. listopadu 1945 a skončil vynesení rozsudku 1. října 1946.


→ celý článek
autor: RNDr. Jan Mráz, CSc.

Motto:

„Velkou část u nás potřebných strojů za drahé peníze opatřovati sobě musíme z ciziny, ačkoliv veškeré k tomu potřebné duševní i hmotné síly a podmínky ve vlasti naší v přehojné míře nalézáme. Pročež sestoupili jsme se, abychom přikročili k uskutečnění této myšlenky, jejímžto účelem jest zříditi továrny na stroje všeho druhu, především v Praze, pak též na jiných vhodných místech naší vlasti."

Ze slavnostního prohlášení zakladatelů Českomoravské v roce 1871.


→ celý článek

Přestože Albrecht z Valdštejna pocházel z českého šlechtického rodu, lze se v německém a následně i anglosaském prostředí setkat s jeho příjmením v poněkud upravené podobě – Wallenstein. Někteří čeští, z národního hlediska až masochističtí novináři psali proto občas, že byl vévoda Němec a že si jeho výraznou, byť rozporuplnou postavu přivlastňujeme neprávem.

 


→ celý článek
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena